Naše společnost se zabývá kontrolami skladovací techniky již od roku 2006 a pravidelně dostáváme od našich stálých i nových zákazníků řadu periodicky se opakujících dotazů, které se týkají obecné problematiky. Proto jsme v této kapitole zpracovali odpovědi na nejčastější z nich. Odpovědi jsou zpracovány jednoduchým srozumitelným způsobem, ale není zapomenuto na konkrétní odkazy na důležité zákony a normy.
Je skutečně nutné provádět kontroly a revize regálů? Na čem je tato povinnost založena?
Základní materiálem pro kontrolu regálů je nařízení vlády 101/2005 Sb.. Toto nařízení, které zpracovává příslušné předpisy EU a upravuje podrobnější požadavky na zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti a v pracovním prostředí, konkrétně stanovuje v této věci povinnosti zaměstnavatele a v § 3 odstavec 4 uvádí:
Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí:
a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce, způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,
b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písmenu a) a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění.
Když nebudeme kontrolu regálů provádět, jaký je možný postih za neplnění této povinnosti?
To je přístup, který jednoznačně nemůžeme doporučit. Podle platné legislativy mohou dozorovat technický stav zařízení dvě státní instituce. Institut technické inspekce nebo Státní úřad inspekce práce. V praxi se však jedná především o kontroly prováděné prostřednictvím oblastních inspektorátů práce, které mají i právo případného postihu. Konkrétní detaily lze najít v zákonu 251/2005 Sb. o inspekci práce. V § 17 jsou uvedeny přestupky na úseku bezpečnosti práce a postihy za jednotlivé přestupky. Konkrétně pod písmenem
q) neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví, při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
Za přestupek podle písm. a), g), j), k), q), r), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
Jak často a v jakém rozsahu se má pravidelná kontrola regálů provádět?
Četnost pravidelných kontrol stanoví nařízení vlády 378 /2001 Sb.. Zde se konkrétně uvádí v § 4:
(2) Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.
Pokud se týče rozsahu a obsahu kontroly je uvedeno v odpovědi na další otázku, že kontrola regálů má probíhat podle průvodní dokumentace výrobce, není -li tato k dispozici podle místního provozního bezpečnostního předpisu. Pokud si provozovatel vytváří vlastní bezpečnostní předpis, měl by vzít v úvahu závazná ustanovení technických norem a to: ČSN 26 9030, ČSN EN 15635. Česká norma ČSN 26 9030 je v platnosti od roku 1998 a její požadavky jsou poměrně známé a ve většině skladů zapracované. Naopak evropská norma ČSN EN 15635 je platnosti teprve od roku 2009 a podle našich zkušeností nejsou všechny její požadavky běžně uplatňované.
Je pravda, že za určitých podmínek má uživatel povinnost dělat kontrolu častěji než 1 krát za rok?
Odpověď dává pokyn normy ČSN EN 15635, která uvádí, že ve skladech s vysokou obrátkovostí se doporučuje provádět kontroly i vícekrát než jednou za rok. Navíc výslovně uvádí, že
.... bezpečnostní revize skladovacích činností musí být provedena, pokud se změní specifikace regálů, jednotkového břemena nebo mechanického manipulačního zařízení...
Dále detailně stanovuje při jakých změnách v režimu skladování je nutno provést revizi neprodleně bez ohledu na výše uvedenou lhůtu. Týká se to především takových změn dispozice regálů a jejich přestavby, které nejsou uvedeny v průvodní dokumentaci, technickém projektu nebo vnitřním bezpečnostním předpisu. K přestavbě přesahující rámec výše uvedených dokumentů je nutné vyžádat souhlas dodavatele a vždy po takové změně provést mimořádnou kontrolu regálů.
Doporučený seznam změn, které vyžadují mimořádnou kontrolu regálů najdete v ČSN EN 15635, kap. 10.
Kdo je oprávněn kontrolu regálů provádět, můžeme si ji provést sami?
Na tuto otázku je možné se podívat ze dvou možných úhlů.
1. chcete provést technickou kontrolu regálů lépe řečeno inspekci technického stavu s případným návrhem na opravu a výměnu poškozených dílů
2. požadujete kontrolu BOZP spojenou s identifikací rizik ve smyslu zákona 309/2005 Sb, tedy tak jak ji vyžadují NV 378/2001 Sb. a NV 101/2005 Sb.?
Pokud vám stačí technická inspekce lze vyjít z normy ČSN EN 15635, která v uvádí,
v kap D.2.1., že kontroly musí být prováděny odborně způsobilými domácími pracovníky nebo externími odborníky nebo technickými zaměstnanci výrobce. Na základě této skutečnosti Vám zástupce výrobce může provést kontrolu, která vám potvrdí, nezměněné technické parametry Vašeho zařízení.
Takovou kontrolu však nelze považovat za splnění povinnosti, předepsané výše uvedenými dokumenty, protože způsobilost k výkonu kontrol řeší zákon 309/2006 Sb., kde je konkrétně uvedeno:
V § 9 (2) Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu6). Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit je jinou odborně způsobilou osobou. Odborně způsobilý zaměstnanec zaměstnavatele nebo jiná odborně způsobilá fyzická osoba jsou odborně způsobilými osobami.
(3) Zaměstnává-li zaměstnavatel
a) nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti,
b) 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami,
c) více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.
V § 10 Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je
a) alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou13),
b) odborná praxe v délce alespoň 3 let,
2. v délce 2 let, jestliže fyzická osoba dokončila vyšší odborné vzdělání,
3. v délce 1 roku, jestliže fyzická osoba dokončila vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávaná v oboru, ve kterém fyzická osoba bude zajišťovat úko
y v prevenci rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
c) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti (§ 20).
Z výše uvedeného plyne, že kontrolu podle bodu 2 by měla provést tzv. "osoba odborně způsobilá" jejíž způsobilost pro tuto činnost se dokládá platným osvědčením.
Proč by měl regály kontrolovat technický zaměstnanec dodavatele a ještě odborně způsobilá osoba podle výše uvedeného zákona?
Budeme-li chtít celý tento problém zjednodušit, lze se na problém podívat podobně jako na kontrolu Vašeho auta.
Auto musí v předepsaných lhůtách na technickou servisní kontrolu, kterou provádí výrobce - autorizovaný servis, ale kromě toho v zákonných termínech na kontrolu STK, kterou provádí oprávněná osoba - stanice STK. Kontrola STK souvisí z bezpečností provozu a kontrolují se tady technické prvky, související z bezpečností provozu - světla, brzdy atd. Ovšem stanice STK Vám při zjištění závad, neprovede žádnou opravu, či výměnu náhradních dílů, s tím musíte do autorizovaného servisu. Ten Vám sice může provést opravu a kontrolu všech technických prvků Vašeho vozu, ale se zákona není oprávněn dát Vám razítko do velkého tech. průkazu a umožnit tak další provoz vozu.
Ve světle této skutečnosti kontrola regálů prováděná jinými osobami např. zástupci výrobce může být považována za prohlídku technického stavu zařízení (tedy to co dělá autorizovaný servis u vozu), nikoliv však za splnění povinnosti podle ve smyslu zákona 309/2006 Sb. Provede-li vám kontrolu regálů zástupce dodavatele, který není osobou odborně způsobilou podle zákona 309/2005 je nutné doložit následné dodatečné provedení kontroly z hlediska BOZP a identifikace případných rizik. Takto pojatou kontrolu (technické parametry tj. tolerance, vůle provede technický zaměstnanec dodavatele; kontrolu BOZP a rizik dokončí osoba odborně způsobilá) doporučujeme v případě, pokud uživateli chybí například technická, průvodní dokumentace, která je zásadní i pro kontrolu z hlediska BOZP.
Samozřejmě, že ideálním řešením (za jedny peníze) je pokud vám provede kontrolu pracovník, který je schopen současně provést jak posouzení technického stavu, tak stavu BOZP a identifikovat rizika a navrhnout opatření na jejich odstranění nebo minimalizaci. Ve světle této skutečnosti kontrola regálů prováděná jinými osobami např. zástupci výrobce může být považována za prohlídku technického stavu zařízení (tedy to co dělá autorizovaný servis u vozu), nikoliv však za splnění povinnosti podle ve smyslu zákona 309/2006 Sb. Provede-li vám kontrolu regálů zástupce dodavatele, který není osobou odborně způsobilou podle zákona 309/2005 je nutné doložit následné dodatečné provedení kontroly z hlediska BOZP a identifikace případných rizik. Takto pojatou kontrolu (technické parametry tj. tolerance, vůle provede technický zaměstnanec dodavatele; kontrolu BOZP a rizik dokončí osoba odborně způsobilá) doporučujeme v případě, pokud uživateli chybí například technická, průvodní dokumentace, která je zásadní i pro kontrolu z hlediska BOZP.
Jaké podklady potřebujeme k provedení kontroly regálů?
Správně provedená kontrola regálů ve smyslu NV 378/2001 Sb a zákona 309/2006 Sb. předpokládá, že kromě fyzické prohlídky regálu, budou ke kontrole předloženy ještě následující dokumenty:
1. průvodní dokumentace (návod na používání, technický projekt, záznam o provedené zkoušce před uvedením do provozu = předávací protokol atd.)
2. provozní dokumentace (záznam ojiž provedených kontrolách a zkouškách, opravách, výměnách jednotlivých dílů, přestavbě, změněných dispozicích).
3. místní řád skladu (dle ČSN 26 9030)
Zde stojí za zmínku požadavek výše uvedené normy, že " Místní řád skladu" by měl obsahovat půdorysný plán skladu s vyznačením využitelných ploch, pohybu osob, dopravních prostředků, směrů příjezdů a vstupů, způsobu parkování atd.
Co je to průvodní dokumentace a co dělat když není k dispozici?
Povinnost vést a archivovat průvodní a provozní dokumentaci po celou dobu životnosti zařízení ukládá již zmíněné nařízení vlády 378 /2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, kde je v § 4 výslovně uvedeno
(2) Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.4)
(3) Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení
Uživatel často zaměňuje průvodní a provozní dokumentaci. Co je průvodní a co provozní dokumentace je stanoveno v § 2, kde je uvedeno:
Pro účely tohoto nařízení se rozumí :
e) průvodní dokumentací soubor dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení,
f) provozní dokumentací soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel.
Navíc již zmíněné nařízení vlády 101/ 2005 Sb.. § 3 odstavec 4 uvádí:
Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí:
c) aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností uvedených v písmenu a) a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.
Převedeme-li tyto požadavky do praxe lze považovat za průvodní dokumentaci:
- návod na používání,
- technický projekt,
- popřípadě předávací protokol, lze-li z něj vyčíst základní technická data kontrolovaného regálu tj. nosnosti buněk, sloupců, počet buněk ve sloupci a jejich výškovou rozteč.
Tyto technické údaje tvoří základní předpoklad pro provedení kontroly regálu a bez nich není prakticky možné kontrolu provést. Chybí-li tato dokumentace doporučujeme kontaktovat výrobce nebo dodavatele a vyžádat si kopii této dokumentace. V praxi se často vyskytují případy, že zvláště dceřiné společnosti dostanou od mateřské firmy ze zahraničí bezúplatně regály, bohužel bez technické dokumentace. V tom případě je třeba opět požádat o jejich zaslání nebo kontaktovat výrobce je-li znám a požádat o dodatečné stanovení technických parametrů regálové konstrukce. Bez této dokumentace by regály neměly být uvedeny do provozu.
Provozní dokumentace obsahuje záznamy o všech provedených kontrolách, revizích a zkouškách zařízení. U regálů pak i o případných výměnách poškozených dílů, změnách technických dispozic, přestavbách atd.
Co je to místní provozní bezpečnostní předpis?
Nařízení vlády 378 /2001 Sb. konkrétně uvádí v § 4
(1) Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.
(2) Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.
Místní provozní bezpečnostní předpis je tedy velmi důležitým dokumentem. který stanovuje pravidla používání konkrétního zařízení. V některých ohledech může nahradit chybějící návody, provozní řády atd. Musí však být vypracován v souladu platnými normami!
Konkrétně je to norma ČSN 26 9030, ČSN EN 15635, ČSN EN 15620
Co je to Místní řád skladu?
Místní řád skladu je velmi důležitým dokumentem, který se částečně liší od místního bezpečnostního předpisu. Za zmínku snad stojí, že patří k běžně vyžadovaným a kontrolovaným dokumentům ze strany inspektorů bezpečnosti práce. Na rozdíl od místního bezpečnostního předpisu se tolik nevěnuje technické stránce používaných regálů, ale zpracovává především otázky související s chodem skladu, tokem materiálů, pravidly pro pohyb osob i manipulační techniky, značením cest atd. Podrobné požadavky na obsah tohoto dokumentu lze najít v normě ČSN 26 9030.
Máme regály vlastní konstrukce vyrobené na míru, je možné provést kontrolu regálů i v tomto případě?
Většinou se v tomto případě jedná o regály svařované, které si vyrábí uživatel na míru v případě, že nenajde na trhu regál, který by přesně vyhovoval specifikům výroby. Odpověď na tuto otázku je poměrně komplikovaná, protože podle nás v současné době neexistuje v legislativě předpis, který stanovoval konkrétní návod jak v tomto případě postupovat. Na druhé straně neexistuje předpis, který by to výslovně zakazoval, popřípadě požadoval vyřazení těchto regálů z provozu.
Asi lze tedy zvolit takový přístup, že co není zakázané je povolené. Podle našeho názoru by to mělo být možné, pokud k takto vyrobeným regálům existuje průvodní dokumentace, která obsahuje povolené zatížení, rozteče polic atd. Protože se jedná o regály vlastní konstrukce, je jediným řešením jak tyto informace získat autorizovaný statický výpočet, kterým se stanoví nosnost buňky a celého sloupce. Protože pro projektování regálů platí evropské normy bylo by vhodné, aby ve výpočtu bylo uvedeno, že byl vypracován z přihlédnutím k požadavkům těchto norem konkrétně ČSN EN 15512. Dále bychom doporučili, aby byla v dokumentaci založena kopie svářečského oprávnění pracovníka, který provedl svářečské práce, čímž je zajištěna potřebná kvalita provedených svarů. Nedílnou součástí by pak měla být pravidla bezpečného používání takového regálu například na základě Místního řádu skladu, a vyhodnocení případných rizik vypracovaných odborně způsobilou osobou. Pokud před uvedením do provozu bude provedena zátěžová zkouška, která bude zdokumentována, lze předpokládat, že vlastník řečeno právním žargonem "vynaložil veškerou snahu, aby užívané zařízení bylo bezpečné a odpovídalo známým předpisům a normám v době jeho uvedení do provozu". Otázkou jsou ovšem náklady spojené s pořízením této dokumentace. To však již záleží na rozhodnutí každého jednotlivého majitele regálů. Je zřejmé, že v případě jednotlivých regálů je lépe tyto regály vyřadit a zakoupit regály nové, které splňují všechny potřebné požadavky.
Jak vypadá kontrola regálů v režii firmy Contia?
Odpověď na tuto otázku najdete ve zvláštní kapitole - Příprava a průběh revize.
Tento materiál byl zpracován na základě zákonů, nařízení vlády , vyhlášek a norem platných koncem roku 2013. Tento materiál není závazným právním pokynem jak postupovat, slouží pouze k základní orientaci v této problematice. Autor tímto odmítá jakoukoliv odpovědnost za případné škody, které by mohly vzniknout při převzetí zde zmíněných informací do praxe. Naopak doporučuje, aby všechny zde uvedené informace byly vždy náležitě právně ověřeny, podle aktuálního stavu legislativy. Současně předem děkuje za jakékoliv připomínky, které poslouží k zpřesnění zde uvedených informací